Europa Park 2016 (napsal Vašek HD)

Osm let a osm výletů do Europa parku za námi a devátý nás čeká právě dnes. Scházíme se a vyrážíme jako vždy s větší rezervou, což se později díky takřka hodinové stau opět ukázalo, jako velmi dobrá volba. Většinu cesty nás provází déšť a také předpověď pro oblast parku je v podobném duchu.

Cestou míjíme letecké museum v Sinsheimu s majestátním Concordem a vlastně jen přes ulici i obrovský stadion bundesligového Hoffenheimu. Navzdory již zmíněné stau přijíždíme k parku dle plánu, tradiční společné foto kvůli dešti vynecháváme, oblékáme pláštěnky a jdeme na to. Neměníme osvědčenou taktiku a jako každý předešlý rok se svezeme jednokolejkou do nejvzdálenější části parku, kde začínáme jako tradičně vláčkem mezi skřety. Tato dráha, stejně jako dráha Pegasus prošla velmi zajímavou inovací, ale o tom později.

Vláčkem jsme se prozatím svezli na tradiční způsob a ve vetší skupině pokračovali dál na nedaleké klády, rodinného Arthura, vystřelovačku Blue Fire a nevšední dráhu Euro Mir. Pršet nepřestává, takže většina skupiny vzala za vděk buď vlastním dovezeným pláštěnkám, nebo hogo fogo modrým parkovým pláštěnkám za 6 Eur s podobiznou myši. Dáváme ještě rafty, dřevěného Wodana a postupně se roztrháváme na menší skupinky. Naše čtyřčlená zahání hlad v Řecké restauraci vedle Poseidona, na kterém se záhy svezeme. Nutno napsat, že vytrvalý, byť slabý déšť způsobil velmi nízkou návštěvnost a tím také minimální, nebo žádné fronty. Toho také využíváme a prakticky bez čekání procházíme jednu dráhu a atrakci za druhou. Vynikající Silver Star, opět Blue Fire, Dráhu v kouli Euro Sat, další a další.


Když už máme nohy uchozené jaksepatří, tak si dáváme pauzu u kafe s dortíkem a pokračujeme dále do strašidelného zámku a do 4D kina, které nabízí dva filmy. My však přícházíme v době, kdy už promítají až do zavíračky pouze druhý film o Europarkových maskotech, který už známe. Ten je prostě skvělý. Zlý havran je potrestán, park zachráněn, všechno dobře dopadne a všichni jsou spokojení. Po opuštění kina se vydáme hledat vlakové nádraží nedaleko vchodu, z kterého odjíždíme opět do nejvzdálenější části parku. V Anglické části zkoušíme atrakci, kde návštěvník prolézá mezi lasery a na kterou už se chystám několik let, ale vždy jsem zapomněl, nebo nenašel. Konečně jsem se mohl po vzoru Indiana Jonese plazit po zemi, skotačit mezi lasery a byla to celkem zábava.

Po telefonním hovoru s druhou skupinou a vřelém doporučením, zkoušíme již zmíněnou inovaci vláčku, kterou je virtuální realita. Za 2 Eura si půjčíte zařízení podobné 3D brýlím, které si nasadíte na hlavu a při jízdě na horské dráze je vám promítán obraz jakéhosi světa, který pohybem zapadá do samotné jízdy. Zařízení pozná, že otáčíte hlavou, takže se můžete rozhlížet okolo a je to naprosto super. Abych to trochu lépe popsal, tak jedete ve skutečnosti na horské dráze a zároveň jedete ve virtuální realitě na horské dráze a ve chvíli, kdy má dráha ve skutečnosti lehký air time, tak ve virtuálním světě vykolejíte,

vylítne s vozíkem do vzduchu a máte pocit, jakobyste opravdu letěli volně vzduchem. Stejná virtuální realita je na dráze Pegasus a opět za 2 Eura. Tohle si i přes mírný poplatek nenechte ujít, opravdu to stojí za to. Zařízení které máte na hlavě jsou mimochodem brýle, do kterých je vložený klasický mobilní telefon a dají se najít či zakoupit pod názvem mobile Virtual reality, ale bez horské dráhy to nebude ono. Po opravdu nečekaném zážitku si zopakujeme ještě pár horských drah a s motajícíma se nohama vyrážíme k autobusu. I přes nevlídné počasí se návštěva parku myslím vydařila a odměnou nám bylo minimální, nebo žádné čekání na všech atrakcích, včetně těch, kde půl hodiny až hodina čekání není nic neobvyklého. Děkujeme všem zúčastněným a budeme se těšit zase někdy příště.

Napsal Vašek HD